Fotogalerie

• 21.6.2024 kostel sv. Mikuláše a jeho věž - 1.B

  

  21.6.2024 jsme byli v kostele sv. Mikuláše a Alžběty hlasovat na výstavě Moje město, kde jsme měli také své obrázky. Při akci Chebská náměstí z projektu Poklady starého Chebu jsme kromě hledání pokladu a seznamování se s historií našeho města, malovali své město a v kostele sv. Mikuláše byla výstava těchto obrázků. O této akci naší třídy si můžete v posledních Radničních listech 6/ 2024 najít článek na str.14 i s fotografií naší třídy 1.B. 

  Hodná paní z kostela nás pustila zdarma na vyhlídkovou věž kostela, ale museli jsme zdolat víc než 150 schodů. Odměnou nám byla krásná vyhlídka na naše město. 

  Andrea Půlpánová

• 13.6.2024 Archiv a Retromuzeum 1.B Prvouka - Naše město

  

  13.6. využila 1.B Prvouku k bližšímu seznámení s naším městem, aneb kam bych vzal kamaráda na procházku městem a jaké tu máme zajímavosti.

  Nejprve jsme využili otevřeného archivu a výstavu o četnících v Chebu, zjistili jsme třeba, že dříve četníci spali pohromadě v 1 místnosti přímo na četnické stanici a ženit se mohli jen se souhlasem nadřízených a po dosažení 30-ti let.

  Prohlédli jsme si zatím zavřenou Klášterní zahradu přímo ze vstupu z archivu. Zjistili jsme, že zde byla věznice a v zahradě popraviště. Poté jsme si na Františkánském nám. prohlédli další historické budovy a do Kláry jsme se šli podívat na překrásné varhany. Zjistili jsme, že jsou zde hned dvoje varhany a ty veliké mají asi 400 píšťal. Prohlídku historického centra v okolí naší školy jsme zakončili na nám. Jiřího z Poděbrad, kde jsme si popsali některé zajímavosti - např. radnici, galerii, Špalíček, kašny a nakonec jsme využili volné vstupenky do Retromuzea a šli se do něj podívat. Děti byly nadšené z prodejny retro věcí - hlavně hraček, bufetu, ale moc se jim líbila i výstava oblečení, hrnečků a stálá výstava v přízemí, kde se moc podivovaly nad dřívější aktovkou do školy nebo nad plavkami:)

  AP

• 11.6. ochutnávka sýrů a 11.6. Papoušci do škol

  

  Dne 11.6.2024 jsme ve škole ochutnávali a porovnávali chuť sýrů - Žervé, Gouda a Eidam.

  Po obědě vyrazila družina s p. vychovatelkou Markovou na Papoušky do škol. Děti se dozvěděly spoustu rad, jak chovat papoušky, aby papoušci nestrádali a co vše obnáší chov velkých papoušků. Viděli jsme papouščí rarity, ale i sotva týdenní papouščí miminka a nakonec jsme se mohli s největším papouškem vyfotit. 

  AP

• 10.6.2024 Pasování na čtenáře

  

  10.6.2024 byla 1.B a 1.C v dětské knihovně pasována na čtenáře.

  Knihovnice si pro nás připravily krátkou pohádku a pomocí pohádkových postav nám přiblížily, co s knihou určitě dělat nemáme a jak je důležité umět číst.

  Děti postupně přečetly pohádkovou větu, aby dokázaly, že se naučily číst.

  Potom nás pan tajemník městského úřadu Václav Sýkora postupně všechny pasoval na čtenáře.

  Od knihovnic dostaly děti pěknou knihu a průkazku do knihovny.

  Akce se mohli zúčastnit i rodiče.

  A.Půlpánová

• Nové pojetí výuky českého jazyka

  

  Ve školním roce 2023/24 se naše škola zapojila do pilotního ověřování nových učebnic českého jazyka pro 2. ročník. Měli jsme to štěstí se do tohoto projektu zapojit spolu s dalšími pilotními školami v ČR a vyzkoušet si nové pojetí výuky českého jazyka, které nás v brzké době čeká. Díky těmto novým učebnicím jsme si již v tomto roce mohli s dětmi vyzkoušet spoustu novinek a na konkrétním učivu aplikovat nové požadované výstupy.

  Tyto učebnice mimo jiné učí děti přemýšlet a samostatně tvořit. Zároveň je nenásilně seznamují s učivem. Je zde kladen důraz na čtenářskou a pisatelskou gramotnost. Materiály umožňují dětem pochopit a začít používat gramatické jevy podle jejich individuálních schopností. Každé dítě se může v daném tématu úspěšně realizovat na své aktuální úrovni. Při výuce je také dán prostor pro kreativitu dětí, rozvoj logického myšlení nebo práci s internetem. Mezi oblíbená cvičení se zařadilo například plánování cesty, kdy si děti také mohly vyzkoušet práci s malým robotem.

  Díky výbornému metodickému vedení a podpoře autora těchto učebnic se nám velmi dobře celý rok pracovalo.

     

          Michaela Jindrová 

• Třídní výlet 7.B a 8.A na Zámek Bečov nad Teplou

  

  Třídní výlet 7.B a 8.A na Zámek Bečov nad Teplou

  Na konci školního roku jsme se vydali prohlédnout sídlo s bohatými dějinami zasazené do překrásné krajiny Slavkovského lesa. Gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek tvoří historicky cenný architektonický soubor.

  Místo, kde je prezentována unikátní románská ostatková schrána – relikviář sv. Maura a které střeží i další poklady – diadém Eleonory Beaufort-Spontin a jedinečnou historickou kolekci vín a destilátů nazvanou Tekutý poklad. Tekutý poklad jsme bohužel neviděli (až na jednu láhev). Ono bylo takové horko, že bychom ho stejnak vypili.

  Po prohlídce a po nutném obědě jsme vystoupali na Zlatý vrch s krásnou vyhlídkou na město. Prohlédli jsme si nádhernou kovovou plastiku Dotknout se nebe na jejíž výrobě se podílelo 93 kovářů.

  Poté nás čekala dlouhá cesta domů.

  V Bečově nad Teplou jsme byli už podruhé a rádi se sem ještě vrátíme.

  PK

• Environmentální vycházka žáků 6.A a 7.A

  

  Dne 31. května žáci navštívili hasičskou stanici v Chebu. Mohli si prohlédnou techniku i vybavení všech typů aut, kterými je stanice vybavena. Dále viděli a mohli si i vyzkoušet hasičský oblek, který váží skoro 40 kg. Dozvěděli se, co zájemce o toto zaměstnání musí nastudovat a v jaké musí být fyzické i psychické kondici.

  Žáci už ví, že hasiči nemusí vždy vyjíždět pouze k požárům, ale i k nehodám, k zamčeným nebo zabouchnutým dveřím, uvízlým zvířatům nebo ke koním.

  Děkujeme za čas, který jste nám věnovali, a i za to, jak dobře vykonáváte svoji práci.

  SO

                                                                                                                                                            

• Štola Johannes (Boží Dar) – projektový den tříd 6.A, 7.A a 7.B

  

  Štola Johannes (Boží Dar) – projektový den tříd 6.A, 7.A a 7.B

  Více než 800 let trvá historie dobývání rud v Krušných horách na obou stranách česko-saské hranice. Štola Johannes se nachází v jedné z nejpozoruhodnějších rudních oblastí České republiky, kterým je skarnový revír Zlatý Kopec. Ten je i se štolou Johannes součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO.

  Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byla štola Johannes. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze jinde ve světě vidět jen málokde. Štola Johannes vás zve do svého podzemí. V tomto historickém důlním díle jsme si prošli velkou prohlídkovou trasu a vrátili jsme se při ní do dávné historie. Seznámili jsme se životem horníka, s různými způsoby dobývání rudy, s významem hornictví pro celý region. Prohlídka byla zajímavá, místy i dost náročná. Zvládli jsme to!

  Registrační číslo: 0141/PODSKOL/2022

  Číslo a název OP: Národní plán obnovy

  Zážitkový vzdělávací program pro žáky (B7)

  PK

• Škola v přírodě Horní Blatná - 1.B

  

  Ráno jsme se sešli s dětmi a rodiči z 1.B na nádrží v Chebu v 7.45, někteří už v 7.30, protože nemohli dospat.

  V 8.39 nám odjížděl vlak na školu v přírodě do Karlových Varů, kde jsme měli 44 min čas na přestup, tak jsme si prohlédli moderní nádraží a zašli se podívat na vlaky z výšky - z lávky - Růžový vrch a pak už jsme se připravili na vlak do Horní Blatné.

  V Horní Blatné nás přivítala mlha, která se nechtěla ani do večera rozplynout. Cestou z vlaku jsme měli domluvený oběd v hotelu Modrá hvězda, ale pozdě přivezli maso, tak jsme se šli napřed ubytovat na chatu Pod Vlčí jámou a až potom jsme si došli na kuřecí vývar a karbanátky s kaší. Ještě jsme měli čas si před obědem vyzkoušet klouzačku na náměstí cestou k Modré hvězdě.

  Po obědě jsme obhlédli, kde tu mají obchůdek, kam si vyrazíme zítra na zmrzlinu a před obchůdkem, kterému zde říkají hokynářství měli staré váhy na kterých byly květiny.

  Po návratu na chatu jsme i v mlze vyzkoušeli hřiště u chaty, nejvíc nás bavilo ringo a fotbal.

  Pak jsme využili stan vedle hřiště na svačinu, abychom pokračovali ve sportovních hrách na hřišti.

  Po večeři - byli šunkofleky jsme se připravili na večerní párty, kam jsme přinesli všechny zbytky svačin a co se nesnědlo, tak se nabídlo sousedům a nakonec nám krabičky od svačin umyli. Děvčata začala tančit dříve, ale nakonec se přidali i kluci, protože p. vychovatelka pouštěla písničky na přání.

  No a pak se šlo spát..

  Druhý den si děti ráno samy mazaly rohlíky, někdo teprve zjistil, že rohlík má jednu stranu placatou a na to, že je nejlepší si mazat:)

  Po ránu byla ještě trochu mlha, tak jsme se pustili do počítání M, abychom věděli, že nejsme na výletě, ale ve škole v přírodě, ale po svačině jsme viděli sluníčko a už nás nic neudrželo a vyrazili jsme prozkoumat Vlčí jámy, po kterých má naše chata jméno. Byly moc pěkné, děti překvapilo, jak jsou hluboké. Hned vedle jsme nahlédli do Ledové jámy, kde byly nekonečné schůdky dolů, jako do pekla.

  Nakonec jsme vystoupali k Blatenské rozhledně, spočítali 92 schodů a užili si vyhlídku do okolí.

  Cestou z vrcholu Blatenské rozhledny jsme zkoumali přírodu - lesní mravence, určovali ptačí zpěv a pomáhali krásnému broukovi v nesnázích.

  Na konci zdolat závoru, kterou nikdo nechtěl obcházet, byla pro nás hračka. Holky z atletiky říkaly, že takové překážky budou brzy přeskakovat.

  Cestou na oběd nám zbyl čas vyfotit se u trpaslíků a vyšplhat na největší lavičku v ČR, možná i v Evropě:)

  K obědu byla čočková polévka a kuřecí řízek s bramborem.

  Po obědě jsme šli do vytouženého hokynářství na nákupy - zmrzlinu a 1. dárečky domů.

  Cestou do chaty jsme se ještě vyfotili před lavičkou u Pupíka, tak jsme ukazovali naše pupíky s řízečky.

  O poledním klidu si děti pročetli první poštu od rodičů, která tak rychle dorazila:):):)

  Moc děkuji rodičům, kteří napsali dětem, měly z toho obrovskou radost a moc si to čtení užívaly.

  Po poledním odpočinku jsme nelenili, skočili jsme na autobus do Abertam a prohlédli si vycpané hlavy býků v sýrařství, které sousedí s muzeem, kam jsme měli namířeno.

  V muzeu jsme začali prohlídkou rukavic. Viděli jsme krásný film, jak se rukavice vyrábí a že zručný rukavičkář stihl za směnu asi 25 párů rukavic. Také jsme viděli rukavice, které se zde vyráběli před válkou, za války a po válce, měli zde i rukavice, které byly vyrobeny pro olympiádu v roce 1972.

  Abychom lépe poznali zdejší kraj, tak na nás čekal Stroj času, který nás zanesl o 400 let zpět, tak jsme se dozvěděli, jak se zde místní lidé živili. Že zdejší kraj je celý poddolovaný, přímo v Abertamech jsou pod sebou 3 různé štoly na různé kovy, moje skupinka se rozhodla pro doly na stříbro. Další mohli vidět, jak se zde doloval cín nebo uran. Nakonec jsme si prohlédli nerosty a moc se nám líbilo, jak pod lampou krásně barevně svítí.

  Ještě jsme si stihli vyjít na procházku po Abertamech a došli jsme až do Hřebečné, cestou jsme si prohlédli zajímavou místní architekturu i místní řezbářské umění.

  V dálce jsme viděli lanovky na vrchol Plešivec. Posilnili jsme se banánem a vyrazili zpět na autobus do Horní Blatné. Než přijel autobus, děti stačily zjistit, že je poblíž krámek se zmrzlinou, tak kdo si nekoupil po obědě, koupil si nyní a ostatní zatím hráli na honěnou kolem kašny.

  K večeři byla rajská s těstovinami a po návratu k chatě jsme hráli hry na hřišti, zpívali u táboráku a opékali buřty.

  Nikomu se nechtělo už jít zase spát.

  Třetí den už všichni ví, jak si namazat rohlík nebo chléb k snídani a jak si umýt po sobě nádobí. Včera jsme si užili vlastivědnou a historickou část prvouky a dnes zase tu přírodovědnou.

  Hned po snídani jsme vyrazili k rybníku, kde nás čekalo pěkné povídání o rybách o úhořím putování a spoustu dalšího. Dnes se nám moc hodili holínky. V rybníce, kde jsme se původně chtěli koupat, ale počasí nám nepřálo, jsme pozorovali ty legrační hlavičky s ocásky - pulce. To byla zábava.

  Po svačině jsme měli preventivní program na téma - Pocit bezpečí - vymezení osobních hranic - sociálních, tělesných, bezpečné trávení volného času, rizika on - line prostoru, dobré/ špatné tajemství, sdělování a komu se svěřit...

  Po obědě - frankfurtská polévka, masová kuřecí směs s hranolky- jsme si šli odpočinout na chatu. Na obědě a večeři nás každý den rozesmál svojí roztomilou a pohotovou češtinou majitel restaurace Španěl z Mallorky, který pobízel děti k jídlu svým nezaměnitelným: PAPAJTE!

  Po poledním klidu jsme měli besedu s myslivcem - prohlédli si stopy a parohy vysoké zvěře, dozvěděli jsme se jak se chovat k mláďatům nalezeným v trávě a spoustu dalšího.

  Po svačině jsme vyrazili na místní kontaktní farmu, kde se nám moc líbilo.

  Každé dítě si vlezlo do ohrádky s morčetem a králíčky, hladili jsme si ježky, kuřátka, kozy, koně.

  Prohlédli a potěžkali si vajíčka od kachen, hus, slepic a křepelek. Zjistili jsme, že se liší velikostí, barvou i hladkostí.

  Naučili jsme se krmit kozy, koně a nakonec všichni zvládli nakrmit i oslíka.

  Také tu měli zábavu pro děti - poskládat stopy a domečky ke správnému zvířátku, hod podkovou nebo skládání tangramů - kde jsme si pocvičili logické myšlení. Také jsme si prohlédli žrádlo a různé druhy obilí pro zvířátka a ani jsme si nevšimli, co vše jsme se dnes naučili a jak to bylo zábavné učení.

  Děvčata pořádala šnečí shromáždění,...

  Nikdo nechtěl odejít, ale na rizoto k večeři jsme nakonec šli.

  Celý den děti opakovaně dotíraly, jestli bude noční hra a na co měly mít baterky.

  Tak jsme vyhověli a pracně uspané děti jsme nelidsky vzbudili a vyrazili jsme na známou cestu k rybníku.Od rybníku šly děti samy zpět s baterkou po osvětlené cestě svíčkami a svítícími náramky, které děti na cestu také dostaly k chatě - cca 80 m. Téměř všechny byly na sebe hrdé, že to zvládly a nakonec šla 2 děvčata najednou, protože se 1 opravdu bála. Hned po podepsání na ohořelou listinu u chaty, kde čekala p. vychovatelka, šly děti spát.

  Hned druhý den se právě nejvíc bázlivé děvče ptalo, jestli bude zase bobřík odvahy, že další den to zvládne, ale kdo by měl to srdce je další noc budit, tak to zbude na Vás rodiče :):)

  Ráno jsme nechali děti déle pospat.

  Čtvrtý den školy v přírodě začal tentokrát hudebním budíčkem, následovala ranní hygiena a snídaně jako obvykle.

  Po snídani jsme si při ČJ četli v dětských časopisech a hledali jsme si, co nás zajímá, potom jsme o tom ostatním vyprávěli. Vyluštili jsme ptačí šifru a vypracovali PL o ptácích - pojmenovali jsme si je - 2 z nich jsme v Horní Blatné viděli  - jiřičku a drozda a 1 slyšeli - ostatní jsme poznali a vybarvili podle obrázků z knížky o ptácích. Dozvěděli jsme se, že na ptačí mláďátko se může  - na rozdíl od malého zajíčka nebo kolouška - sáhnout a vrátit ho do hnízda, jak zabezpečit prosklené prostory, aby ptáci neumírali při nárazu do skleněné překážky a hledali jsme jaká mají hnízda.

  Po svačině jsme pracovali s PL z Dílny tkalce, které jsme dostali na statku v Milíkově - připomněli jsme si s knížkou Krtek a kalhotky postup při zpracování lnu, povídali jsme si o dalších rostlinných vláknech a živočišných atp.

  Potom jsme se už těšili na oběd - hovězí vývar a špagety.

  Po obědě jsme se zastavili pro batůžky se svačinou a kapesným a vyrazili jsme na turistickou výpravu na Červené jámy. Cesta vedla nádhernými loukami nad Horní Blatnou, kde jsme se učili poznat třeba přesličku nebo rdesno hadí kořen a vystoupali jsme do výšky nad 1000 m n. m. Pokračovali jsme po úbočí lesa a nakonec lesem kolem potůčku jsme dorazili k malebné chaloupce jako ze Shreka.

  Zde některé děti utratily poslední peníze za pohledy, vizitky, ale i pochutiny...Po podrbání místního pejska, který měl na sobě šátek se vzkazem, že ho nemáme krmit,  jsme vyrazili kolem Červených jam.

  Náš vůdce - Pavlík - našel i "poklad", který zde p. uč. před asi 1 měsícem ukryla v kamenné věžičce a vrátili jsme se borůvkovým pralesem zpět kolem jam ke "Shrekovo chaloupce."

  Po krátkém odpočinku a pozorování lumka, jak klade vejce do starého pařezu, jsme vyrazili na cestu zpět do Horní Blatné. Cestou jsme ještě potkali baču se 3 honáckými psy a 400 ovcemi, stopy srnců a nějaké houby, děvčata trhala svatební kytici pro Liu, která měla večer svatbu s Matějem :)

  Po návratu na naši chatu, si děti odpočinuly, vyrazily na hřiště a když bylo vše nachystáno, tak začala hra - jak najít správnou cestu, která vedla k jurtě s pokladem.

  Nakonec děti cestu našly, v jurtě našly poklad - zlatou cihličku s bonbony a  reflexní hvězdičky.

  Po vyhodnocení celého našeho konání ve škole v přírodě, dostaly ceny za sportování, bobříka odvahy, úklid pokojů, který se každý den bodoval, pamětní listy a ještě na poslední chvíli došlé dopisy od rodičů.

  A konečně nastal vytoužený a dlouho očekávaný okamžik - udělat si svou mumii - děvčata a chlapci vybrali ty nejmenší, aby se tolik neplýtvalo papírem :) a Ti se dohodli, že budou mít na Škole v přírodě svatbu.

  K tomu měli svatební pochod a hostinu - popkorn.

  Nakonec jsme museli veselou akci ukončit, protože jsme museli zabalit kufry, které měli být v 8.00 ráno v pátek naloženy na auto. Balení nebralo konce, najít všechny boty a holínky a hlavně se to nechtělo do kufrů nějak vejít. Ještě jsme připravili malé batůžky na ráno, aby se do nich dala svačina na cestu. Oblečení na cestu poskládat na skříňku a nechat venku kartáček, pastu a pyžamo s bačkorama - to byl úkol zabalit až ráno.

  A hurá na kutě.

  Pátý den - návrat ze Školy v přírodě.

  Na přání byl opět hudební budíček, do batůžků jsme dostali svačinu na cestu a pití. A dobalili jsme kufry.

  Při snídani jsme se shodli s polovinou účastníků, že domů odjet ještě nechceme, 2. půlka byla ráda, že jela, ale už se domů těšila, 1 účastník už prý nepojede, ale ostatní se těší na další...

  Tak to snad ještě zopakujeme :)

  Kufry se naložili a ještě nám zbyla chvilka na hřiště, ale loučit s chatou se nám nechtělo.

  Na nádraží v Horní Blatné jsme ještě řádili, ale ve vlaku už se pěkně chrupkalo...

  Vzbudil nás přestup v Karlových Varech - měli jsme 4 minuty, ale v rychlíku jsme seděli v dětském vagónu a měli tam i herní stoleček. Pan průvodčí nám půjčil figurky a kostku, tak nám cesta rychle utekla.

  Na nádraží nás vítali davy rodičů a my jsme se moc těšili, až jim budeme vyprávět.

   

• Jarní environmentální vycházka pětek

  

  Outdoorové vyučování probíhá ve školách tradičně 2x ročně. Tyto aktivity žáci velmi vítají a na vycházku se těší. Naše vycházka probíhala okolo řeky Ohře, kde jsme se setkali s bohatým ekosystémem. Žáci plnili zábavné úkoly, povídali si se spolužáky a protáhli si své nožky.  Tak zase na podzim!     

  PM